Mladý muž a stařec: Jak znovu najít sílu po ponižení a ztrátě důstojnosti
Mladý muž potká starého muže a zeptá se ho: „Pamatujete si mě pane?“ Starý muž odpoví, že ne. Potom mu mladík říká: „Byl jsem vaším studentem.“ A učitel se ptá: „Jak se máte? Co děláte v životě?“
„No… Stal jsem se učitelem,“ odpovídá mladý muž. „Á, to je dobré, tak jako já, že?“ – ptá se stařec.
„No, ano. Vlastně jsem se stal učitelem kvůli vám pane. Vy jste mě inspiroval.“ „Kdy jste se rozhodl stát učitelem?“ zeptal se zvědavý stařík. A je ho bývalý student mu začal vyprávět svůj příběh.
Nové hodinky a nejtrapnější den života
Jednou přišel můj spolužák do školy s novými, úžasnými hodinkami, které jsem si přál. Tak jsem je ukradl a dal si je do kapsy. Krátce poté si kamarád všiml, že mu chybí hodinky a hned si stěžoval našemu učiteli, tedy vám. Vy, pane učiteli, jste se pak obrátili na třídu a řekl jste: ‚Dnes během vyučování byly ukradeny hodinky tomuto studentovi. Kdo je ukradl, tak je prosím vraťte.‘
Nechtěl jsem je vrátit. Vy, pane učiteli, jste pak zavřel dveře a řekl nám všem, abychom vstali a postavili se do kruhu. Zamýšlel jste prohledat kapsy každého z nás, jednoho po druhém, dokud se nenajdou hodinky. Navíc jste nám, pane učiteli, řekl, abychom zavřeli oči, protože chcete najít hodinky, když všichni budou mít zavřené oči. To jsme také udělali.“
Hodinky se našly, ale...
Chodil jste pak z kapsy do kapsy, od studenta ke studentovi a když jste prohledával mou kapsu, našel jste hodinky, vybral jste je, ale přesto jste stále prohledával další kapsy. A když jste dokončil hledání, řekl jste: Otevřete oči, hodinky se našly.
Pane učiteli, nikdy jste to nikomu neřekl. Nikdy jste se o tom nikomu nezmínil. A nikdo nikdy nezjistil, kdo ty hodinky ukradl. Navždy jste zachránil ten den mou důstojnost. Toto byl nejtrapnější den mého života. Ale to byl i den, kdy jsem se rozhodl, že se nestanu zlodějem nebo špatným člověkem v širokém slova smyslu.
Pane učiteli, vy jste mi nikdy nic na tohle neřekl, ani jste si mě nepostavil stranou, abyste mě poučili o morálce. Nikdy. Nikdy. Už nikdy. Přesto jsem obdržel jasnou zprávu a velmi jasně čtu tuto zprávu.“
Co znamená být skutečným učitelem
Díky vám, pane učiteli, jsem pochopil, co má skutečný pedagog dělat. „Pamatujete si to, profesore?“
Starý profesor byl dojat. „Ano, pamatuji si tu situaci s ukradenými hodinkami, které jsem hledal v kapsách všech studentů. No nepamatoval jsem si na tebe, protože v té chvíli jsem měl také zavřené oči.“
Toto je pointa příběhu: Pokud potřebujete někoho ponížit, abyste v něm vzbudili touhu polepšit se, nemáte ponětí o učení.
Proč jsem sdílela tento příběh?
V mé terapeutické praxi se zaměřuji na to, jak pomoci lidem přistupovat k sobě a ke svým problémům s respektem a porozuměním, místo toho, aby se cítili odsouzeni nebo poníženi.
Článek jsem sdílela, abych ukázala, jaký hluboký dopad může mít empatický přístup k druhým, zejména v situacích, kdy se cítí ztraceni, zranění nebo poníženi.
Máte-li problémy, které se zdají neřešitelné, aniž byste ztratili svou důstojnost? Zavolejte mi a zjistěte, jak vám mohu pomoci se posunout vpřed.
